banner


28.10.2008                           Toník
Padesát néni žádný věk,
nekeří teprv začínajů žit. Šak gdyž sa podíváte na Tondu, tož ně to mosíte enom potvrdit.
    A jelikož se náš územník v tomto měsíci padesátky dožívá, i my jsme byli mezi gratulanty a upřímně jsme mu popřáli všechno nej a hlavně pevné nervy nejen při právě probíhajícím kolektivním vyjednávání, ale i v nové životní etapě, kterou co nevidět začne v Praze. V jakém to bude postavení a funkci, to se ještě uvidí, ale on se rozhodně neztratí. Jak jistě mnozí víte, nyní kandiduje, společně s Laďou Vokounem ( jak my Moraváci říkáme Okůněm ), do Správní rady Českých drah v barvách OSŽ. Nechci vám radit, ale doufám že už víte, koho máte volit. Nemá to teď lehké, protože jezdí křížem krážem po síti Českých drah a aby ho lidé lépe poznali, ukazují ho jako ( dle jeho vlastních slov ) cvičeného medvěda. Samozřejmě metaforicky. No, nezávidím mu.

Toník měl také jako první slovo v informacích z důležitých jednání, které byly jedním z hlavních bodů včerejšího posezeníčka našeho ZV. Jelikož se, jak jsem již předeslal, jako druhý hlavní vyjednavač ( první je Okůň ) za OSŽ účastní právě probíhajícího kolektivního vyjednávání, tak se řeč točila hlavně okolo tohoto tématu. No a podle jeho vyjádření to tam občas vypadá jako na koňském trhu. Handluje se a handluje, odborové centrály proti návrhům zaměstnavatele, zaměstnavatel proti návrhům odborových centrál a Federace strojvůdců proti všem. Prostě každoroční kolorit. To je tak v kostce popsané momentální stadium kolektivního vyjednávání. Pro mě byly ovšem nesmírně důležité Toníkova slova na závěr jeho vystoupení kdy řekl, že z toho má zatím dobrý pocit, neboť jsme neustoupili ani z jednoho našeho požadavku a zaměstnavatel je pomalu ale jistě akceptuje. Oni chlapci z AXY si to představovali asi jednodušeji a teprve nyní začínají zjišťovat, o co vlastně běží. V bankovnictví a pojišťovnictví nikdo nezná například takovou příplatkovou sféru, jaká je u nás. Tam si prostě najmou co nejvíce externích pracovníků a starejte se sami o sebe. A právě proto je tak nesmírně důležité mít silné a fundované odbory, jako je tomu u nás. Jinak by si s námi, s odpuštěním, vytřeli zadek. Nyní je situace přesně opačná. Naši chlapci trpělivě, bod po bodu, vysvětlují zástupcům zaměstnavatele, vo co go. A ten to chtě – nechtě musí vstřebávat a akceptovat. Jejich zbožná a proklamovaná přání typu „vezmeme vám týden dovolené a prodloužíme pracovní dobu, aby bylo na vozový park“ , se pomalu zametají pod stůl. Ale, jak jsem psal již v předešlých statích, s tímto zaměstnavatel vyrukuje každý rok, aby měl pak s čím handlovat. Letos to, na rozdíl od předchozích let, dávali okázale najevo jako hotovou věc, čímž vyplašili spoustu lidí. Ale ještě rozhodně není všechno vyhrané a bude to ještě dlouhá cesta. Další kolo kolektivního vyjednávání začíná 11.11.2008.

Dalším důležitým punktem našeho programu byly informace předsedy k chystanému slučování naší ZO se ZO Uherský Brod, Kunovice a Staré Město u UH. K mému nemalému, ale velmi příjemnému překvapení patří i zájem Hodonína. No, zájem, na páteční slavnostní konferenci ( přítomno asi 80 členů ) jednohlasně odhlasovali sloučení s naší ZO od 1.1.2009. Z toho byl paf i jejich předseda Rosťa Zigo, který čekal ostrou polemiku zda pod Břeclav, nebo pod Veselí. Břeclav má totiž Hodonín spádovější, než nás. To ale vůbec nevadí, k nám to není zase tak daleko. A čím budeme početnější, tím větší síla to bude. I když, na druhé straně, je to i naše obrovská odpovědnost za všechny naše členy. Program příštího týdne jsem si tedy rozvrhl tak, abych se zúčastnil zasedání všech ZV, se kterými se budeme slučovat. V pondělí UH. Brod, v úterý Hodonín a ve středu St. Město. Do Kunovic jsem s Ludvíkem Vodným domluvený na  další pátek. Tímto se tedy všem dopředu omlouvám, že nebudu možná dopoledne k zastižení v kanceláři ZV, neboť se vše bude odehrávat v ranních a dopoledních hodinách.

Dále jsme na ZV ještě schválili jednu mimořádnou půjčku ( posun v pořadníku), zhodnotili jsme průběh slavnostní konference ve Strážnici, kde jste odsouhlasili slučování naší ZO, a až na Zdeňu Odvršu, který se mně později přiznal, že ta jeho zvednutá ruka neznamenala hlasování proti, ale že se hlásil o pivo ( nicméně, zaprotokolovaný jeden hlas proti ), jste všichni souhlasili.   

V různém jsme odsouhlasili ukončení permanentních vstupenek do Slováckého divadla, neboť je využíval pouze úzký okruh členů a náhradou za to zakoupíme větší počet vstupenek ( dle zájmu ) na některá lukrativní představení.

No a poté jsme se již vrhli s našimi blahopřáními na Toníka, který dojetím až slzel. Za to se ale nikdo stydět nemusí, nemám liž pravdu.

 

S pozdravem : „Neboj sa tých AXA ptáků, gdyž tož ím daj po zobáku“

Jožka Matůšů




















značení